Vrátím se o mnoho let zpátky, kdy jsem na Nový rok v televizních zprávách obdivovala otužilce nořící se do ledové vody. Bylo to pro mě něco nepředstavitelného a zároveň lákavého. Psal se rok 2011 a já, hned začátkem ledna, po shlédnutí novoročních zpráv, jsem se jala napsat místnímu spolku, Klubu sportovních otužilců Plzeň, že bych chtěla začít s otužováním. Poprosila jsem o radu přímo u zdroje lidi, kteří se pravidelně otužují už několik desítek let. Tehdy jsem neměla žádné informace, neznala jsem ani Wima Hofa, ani nikoho jiného. Teď je rad a různých postupů a metod plný internet. Téměř obratem mi přišla mailem odpověď. Takový jednoduchý návod, rady vycházející z letitých zkušeností.
O některé rady se s vámi podělím.
- Nejlepší je začít na podzim a „prokoupat“ se chladnoucí vodou až k ledu. Kdo tuhle proceduru překoná, nemá už problém plavat celou zimu.
- Doba pobytu ve vodě je závislá hlavně na tom, kolik let má člověk naplaváno, a na kondici. Hlavně je třeba řídit se vlastními pocity.
- Jsou vyzkoušené hranice, kdy se pocitově vliv studené vody láme: 8°C, 4°C, 2°C; takže od 13°C do té osmičky je to skoro stejné, osmička je otužilecká voda, pod 4°C se projevují bolesti v prstech, za krkem a jinde, což vůbec není nebezpečné, ale je potřeba si zvyknout.
- I u otužilců usmívajících se do kamer je to především o vůli – většinou se člověku do vody moc nechce. Pocit po vykoupání – to je už něco jiného – pro ten stojí za to něco překonat.
- Doporučujeme projít každý rok zdravotní prohlídkou (srdce musí být v pořádku).
- Je dobré plavat pravidelně a za každého počasí, při nepříjemném počasí si zkrátit dobu pobytu ve vodě, ale vlézt tam.
- Do vody není dobré chodit prochladlý, spíše se předem trochu rozcvičit a zahřát – třeba jen rychlou chůzí.
- Před vstupem do studené vody se nepije alkohol a není dobré se přejíst, po výstupu z vody je dobré se osušit, obléct a chvilku proběhnout, projít, zacvičit si, nesedět, třebaže v teple.
- Bezprostředně po výstupu z vody se nikdy nesprchovat horkou vodou (nebezpečné!), pití teplých i studených nápojů (pivo) nevadí.
- Samozřejmě je bezpečnější plavat pohromadě s více lidmi nebo se alespoň držet v dosahu mělčiny či břehu.
- Pokud začnete na konci léta, řekněme v září, chodit pravidelně minimálně dvakrát týdně do vody, nebude pro vás problémem koupat se v prosinci v ledu.
Jak napsali, tak jsem „udělala“, proplavala jsem se svou první sezónou až do ledu a při dalším „novoročním“ koupání jsem již byla jednou z nich. 😊 Byla jsem neskutečně šťastná a pyšná, že jsem to dokázala! Od té doby je celoroční koupání a otužování součástí mého života a pořád mě to těší a baví. Miluju vodu, ráda plavu a tak vždycky říkám, že jsem si prodloužila léto na celý rok, že se můžu celý rok koupat a nejsem ničím omezená. Ani ročním obdobím, počasím, místem, prostě ničím! Vlezu do vody všude A TO MĚ BAVÍ!
Stejně to mám i s nordic walkigem. Baví mě pohyb, jednoduchost, přirozenost, funkčnost, člověk potřebuje jen dobré hole a dobré boty a může vyrazit. A ta SVOBODA – kdykoliv, kdekoliv, s kýmkoliv, les, vzduch, vítr, sníh, slunce, příroda, čistá hlava.
A tak mě napadlo tyto dvě aktivity spojit dohromady a využít všechny moje leta sbírané zkušenosti z otužování i ty čerstvě nabyté na instruktorském kurzu NW (2019). A tak v roce 2019 vznikl 1. ročník kurzu Nordic walking a otužování. Celý kurz jsem koncipovala na 10-12 lekcí se začátkem v půlce září, kdy má voda ještě kolem 20°C. Účastníci se měli postupně proplavat do otužilecké vody a absolvovat kurz začátkem prosince, kdy už má voda kolem 4°C. Během některých sezón jsme se opravdu proplavali “do ledu”. Prostě pěkně postupně a pravidelně, nejdříve se trochu zahřát, rozcvičit, pak hurá do vody a po plavání se pěkně zahřát pohybem, svižnou nordic chůzí. Úspěch kurzu spočívá hlavně ve skupině, společné pozitivní náladě, podpoře a povzbuzení, prostě v pozitivní energii, která ovlivní všechny do jednoho. I když se někomu nechce, nebo je to pro něj ze začátku nepředstavitelné, prostě se jde a všichni to zvládnou! Nakonec jsou překvapení, že ta představa je horší než skutečnost, a mají obrovskou radost, že to zvládli!
Bonusem je účast na závodech v zimním plavání Slavnosti slunovratu, které se konají v Plzni na konci listopadu a kterých se pravidelně účastníme. Naši účastníci si společně s námi mohou zaplavat symbolických (nesoutěžních) 100 metrů s ostatními otužilci, dostanou diplom na památku a zažijí ten adrenalin a závodní atmosféru. Výhodou Plzně je poměrně velké množství rybníků v blízkém okolí a rozsáhlé lesy a lesní cesty, takže lepší “tělocvičnu” si ani nemůžeme přát!
Opravdu velkou radost mám z toho, že se tvoří prima party lidí všech ročníků narození, které pokračují dál s otužováním i nordic walkingem, krásně se to propojuje dohromady, prostě to žije dál… Máme za sebou už 4. ročník a tak už jsme docela “velká parta”.
Autorka článku: Milena Fenclová – Plzeňské hůlky