O výbavě na hory už bylo napsáno mnoho, ale nadšených walkerů, stezkařů a výletníků stále přibývá a nová generace dorůstá, tak malé opáčko přijde určitě vhod.
V první řadě si musíme rozmyslet, jaký typ výletu chceme podniknout, protože od toho se pak odvíjí všechno to, co budeme potřebovat. Já osobně mám ráda krátké rychlé vycházky, několikahodinové výlety s atraktivním cílem, ale i několikadenní putování krajem. Jsem „kochací“ typ, co má rád pohodlí, takže ubytování na trase si domlouvám vždy předem. Nepotřebuji žádný luxus, ale postel, záchod a sprcha je moc fajn.
Inspirací k tomuto článku mi bylo několik nedávných výletů. Jarní počasí je opravdu velmi nevyzpytatelné. A to nemusíme být ani ve vysokých horách. Když jsme náš poslední výšlap v sobotu ráno začínali, svítilo slunce. Bylo to v půli března a vycházeli jsme jen v tričku pod modrým nebem. Oblačnost se po pár kilometrech začala kupit, přitom předpověď nehlásila nic extra dramatického, ale během dvou hodin teplota spadla minimálně o 10 stupňů a nastal prudký vítr a silný déšť. Honem jsme oblékali nepromokavé bundy. Byla jsem přešťastná, že mám pláštěnku na batoh. Kamarádka měla batoh i některé věci v něm promočené.
To, že je člověk od bláta, se dá přežít, ale pokud si vezmete boty s hladkou podrážkou mohl by se vám výlet pěkně zprotivit, protože tou klouzačkou se daleko nedostanete. Proto doporučuji vhodnou obuv s trailovým vzorem. My se sice brodili blátem, ale ve vyšších polohách může být ještě sníh, který odtává a klouže, takže do takových poloh je určitě fajn přibalit i nesmeky. Zjistěte si situacích na hřebenech, než se tam vydáte. Je potřeba s tím počítat. A NW hole jsou taky určitě velkým pomocníkem. Technika jde sice místy stranou, ale v blátě, ve sněhu nebo v kopcích vás určitě podrží.
Někdy drží boty tebe a jindy ty držíš boty 🙂
Za celé dva dny našeho putování jsme potkali jen pár lidí. Mít nabitý telefon popřípadě záložní powerbanku a staženou aplikaci Záchranka a Mapy se hodí, zvláště v odlehlejších a méně osídlených oblastech. Někdy může člověk jen hloupě zakopnout a problém je na světě. Vždy mám v batohu lékárničku, kterou je ale potřeba čas od času zkontrolovat a doplnit.
Vyvrtnutý kotník … lékárnička vždy po ruce
Na podzim, v zimě a na jaře je potřeba počítat s tím, že dny jsou kratší. Pro „strýčka Příhodu“ se vám čelovka určitě do nějaké kapsičky vejde. Nám se třeba přihodilo to, že úsek 10km jsme šli tři hodiny. Bylo tolik bláta, že to prostě rychleji nešlo. Soumrak někdy přijde překvapivě brzy.
Je potřeba zamyslet se i nad jídlem, které ponesete s sebou, nebo jestli budete mít na trase hospodu či nějaké občerstvení. Ovšem pozor mnoho takových zařízení má jen sezonní provoz.
A s tím souvisí další velmi důležitá věc. V dnešním technickém světě jsme zvyklí vytáhnout kartu a platit bezhotovostně, jenže mnoho míst karty třeba vůbec nebere a bankomat máte několik kilometrů daleko. Vždy si vezměte dostatečně velkou hotovost. U nás na moravskoslovenském pomezí je to nutnost. A když přibalíte pár euro, bude to jen k dobru. Kolikrát, člověk neví, na které straně hranice se octne.
… a hned vedle cedule „Platba jen v hotovosti“
Dalším velkým otazníkem je oblečení. Já osobně ráda oblečení vrstvím. Několik tenkých vrstev oblečení na sobě vám umožní lepší přizpůsobení okolním podmínkám. V nížinách může být krásně teplo a na kopci foukat studený vítr. Nebo loni z jara to bylo ještě malinko dramatičtější. Jeden den v krátkém rukávu a druhý den mrzlo, foukalo a sněžilo, tak jsem si oblékla všechno, co jsem měla s sebou. Rukavice, čepici (čelenku) a nákrčník mám s sebou vždy i v létě. V srpnu na Radhošti nebo Pradědu se nám fakt tyto drobnosti hodily.
V srpnu na Pradědu.
Vím, že pro spoustu lidí je tohle všechno samozřejmost, ale jsou pořád i takoví, co si vyrazí do hor v sandálech a nevezmou si ani vodu. Často chodím na procházky v nejbližším okolí bydliště, kdy jsem za hodinku a půl doma, ale i tak lékárničku, vodu, nějakou tyčinku či jablko a větrovku mám vždycky.
Takže přeji krásné výlety a šťastné návraty. Ať vám to šlape, přátelé!
Zdraví VÁS Hanka Běhalová